TOMÁŠ REDLI
OSOBNÍ TRENÉR FITNESS

VÍCE O MNE:

Pohyb jsem měl rád od mala, asi jako každé dítě. Bavilo mě cokoliv, kde se dalo soutěžit nebo něco překonávat. Zprvu to nebyla nijak racionalizovaná aktivita, ale spontánní pohybový projev dítěte, které z něj má radost. Zkoušel jsem leccos, od stolního tenisu, přes fotbal až jsem se nakonec dostal ke své vášni – basketbalu.

Výhodou je, že jsem doposud od doby, co jsem byl dítětem, neměl žádný delší výpadek. To je důvod, proč dnes je pro mě pohyb životním stylem a nepotřebuji hledat speciální nebo účelovou motivaci, ale dělám to pro radost.

Ještě před svojí výkonnostní formou v basketbalu jsem dělal karate, ke kterému jsem se poté vrátil, a o mnoho let později přešel i ke spontánnější formě bojového sportu - boxu. Karate mě ale naučilo, jak pracovat se svým tělem a asi nejdůležitější aspekt ve cvičení- sebevnímání. Mít pod kontrolou svoje končetiny, hlavu, trup ale i mysl, je důležitým aspektem úspěšného, ale i rekreačního sportovce, chce-li cvičit pro zlepšování kondice a zdraví dlouhodobě. Dlouhodobost je mimo jiné také hlavní směr, kterým se zabývám při cvičení s klienty. Aby se za léta tréninku jejich životy zkvalitnily, nikoliv zhoršily.

K fitness jako takovému jsem se dostal až na střední škole, kdy to zprvu sloužilo pro adolescenta jako prostředek k vyššímu sebevědomí. V té době jsem 4 roky cvičil pro sílu a nárůst svalové hmoty. Moc jsem o tom ale ještě nevěděl a spíš jsem se soustředil na výkon, než na provedení a účelovost cviků. V pozdějších letech při studiu na FTVS jsem však fitness začal brát už ne jako estetickou záležitost, ale jako prostředek ke zkvalitnění sportů, ale i života. Už mi nešlo o svaly na pohled, ale o funkční svaly schopné pracovat v plném rozsahu a schopnost používat je. Jsem zastánce všestrannosti a díky velkému množství sportů a aktivit, které jsem dělal a dělám, jsem schopný se vžít do svých cvičenců a snažit se vnímat jejich pocity během cvičení.